Již delší dobu je za námi první a druhé kolo Světového poháru v plavání s ploutvemi, kde se snaží prosadit také KVS Laguna Nový Jičín a musím podotknout, že se jim to prozatím daří. První kolo se konalo v Maďarském Hajdúszoboszló a druhé v Italském Lignano.

Dohromady nám přivezli 14 individuálních a 3 medaile ze štafetového závodu. Ačkoli je Maďarsko zemí krásnou a i zde se plavalo jako o život, raději bych se věnovala Italskému olympijskému městečku Lignano.

Největší úspěch si přivezl junior se dvěma zlatými a jednou stříbrnou medailí MARTIN MAZÁČ ze třídy 1.B. Zároveň si na všech odplavaných disciplínách zaplaval osobní rekordy a na 50m na hladině dokonce i rekord kategorie C (ročník 1994-1995).

Hned za ním si PETR ŠPANIHEL (1.P) vyplaval, akorát na štrekařských tratích, medaile 2 a to zlatou a stříbrnou. Petr si také vylepšil osobní rekord a to na trati 200m na hladině.

Takový třetím juniorským esem v rukávu KVS Laguny je JAKUB JAROLÍM, taktéž z 1.B. Ten si svou sbírku obohatil o 2 stříbrné a 1 bronzovou medaili. Kuba nezaostal za svými plaveckými kolegy a také si vylepšil sé osobní maxima a přidal na 100m pod vodou s láhví juniorský rekord a nejlepší výkon kategorie C (1994-1995).

Byla jsem trošičku zvědavá a zeptala se Martina a Jakuba na pár otázek:

Když porovnáme výkony z Maďarska a Itálie, v Itálii jste se vyšplhali přes osobní rekordy a ještě jste i další přidaly. Nemůže to být třeba tím teplejším počasím?

Martin: Teď jsme si koupili nové plavky a ty nám zvedli sebevědomí (smích), ale asi to bude tím,že tréninky navštěvujeme pravidelně a někde se to úsilí musí projevit.

Jakub: Naprosto souhlasím s Martinem, ale zároveň si myslím, že v Itálii byla větší konkurence, tak tě to více nabudí.

Martine, ty se pomalu ale teď už hodně jistě přibližuješ k dalším rekordům, hodláš na ně zaútočit na 4. kole v Německu?

Martin: Konkurence roste, ale určitě se budu snažit.

A teď trošku odbočíme od plavání. Na gymplu jste prvním rokem a ten se pomalu blíží ke konci. Vím že máte mnoho tréninků a tak by mě zajímalo, jak to všechno zvládáte.

Jakub: Učení je mnoho, ale snažíme se věnovat studiu jako každý normální student našeho gymnázia.

Martin: Je těžké stíhat školu a zároveň třeba být na tréninku, ale myslím že to zaítm zvládáme dobře.

Klukům moc děkuji, že si na mě udělali chviličku.

Nechtěla bych však opomenout i ostatní studenty a studentky, které se prvních dvou Světových pohárů zúčastnili. V první řadě je to studentka 1.A VENDULA FIGAROVÁ, která se zaměřuje především na krátké 50 až 100m tratě.Ačkoli si medaile nepřivezla, může se chlubit umístěním mezi první desítkou mezi Juniory. 

ANDREA GAŠPERIKOVÁ ze třídy 2.A se na tom mezi Seniory není špatně. Konkurence je zde opravdu veliká a tak se Andrejka může pochlubit umístěním mezi první patnáctkou.

MATĚJ OBŠIVAČ a JAN BÁRTEK (2.A a 1.P) nenavštívili oba poháry, ale snažili se udržet okolo svých nejlepších časů, což si myslím, že se jim podařilo.

Všem plavcům přeji hodně úspěchů na 4. kole v Německu, které se koná již tento víkend.

Viktorie Polášková

Vyhlášení nezahrnovalo pouze jednotlivce, a tak neopomeňme vyzdvihnout kolektiv Klubu vodních sportů Laguny Nový Jičín, který úzce spolupracuje s naším gymnáziem. Ocenění získalo družstvo juniorů ve složení Matěj Obšivač (2.A), Jan Bartek (2.P), Jakub Jarolím a Martin Mazáč (1.B), Petr Španihel (1.P) a Ondřej Dofek (ZŠ Komenského 68) pod vedením trenérky Simony Klapcové. 

Za vynikající reprezentaci nejen města Nový Jičín, ale i gymnázia děkujeme a blahopřejeme k úspěchu.

         V pondělí 10. 1. 2011 se uskutečnilo republikové finále AŠSK ČR v plavání středních škol v Táboře. Naše gymnázium zde reprezentovalo družstvo dívčí i chlapecké. Dívky se staly vícemistryněmi ČR (=2. místo) a chlapci dokonce zvítězili a stali se tak mistry ČR pro tento rok. Gratulujeme!

         Naši studenti a studentky se samozřejmě neobjevili v republikovém finále jen tak nahodile. Jejich hvězdná cesta začala již v okresním kole 23. 11. 2010 ve Frenštátě pod Radhoštěm a pokračovala krajským kolem 7. 12. 2010 v Karviné. Vzhledem k osobním kvalitám reprezentantů a reprezentantek našeho gymnázia se dal téměř s určitostí předpokládat i jejich úspěch v kole finálovém.

         Nuže, představme si je. Družstvo dívek plavalo ve složení Kristýna Horutová, Dorota Podzemná, Natálie Kulišťáková, Viktorie Polášková, Kateřina Lakomá a Vendula Figarová. Zmiňme také Andreu Gašperikovou, která sice v Táboře nebyla, ale plavala jak v okresním, tak v krajském kole, náhradou za nemocné dívky, a proto má na úspěchu rovněž podíl. Družstvo chlapců závodilo ve složení Tomáš Zumer, Martin Radina, Matěj Obšivač, Petr Španihel, Jan Bartek a Martin Mazač.

Tak to bychom měli z oficiálního soudku a teď trocha autorské invence. J

         Dovoluji si malý - ne zrovna novinářský - dodatek. Jelikož hodně ze jmenovaných mám tu čest dobře znát a některé již několik let, chtěl bych jim ještě jednou pogratulovat k jejich úspěchu a popřát do budoucna ať se jim dobře plave. Převážná většina výše jmenovaných totiž věnuje plaveckému sportu velkou část svého volného času ať již za Plavecký klub NJ či KVS Laguna NJ, čímž bych se chtěl dostat k ocenění jejich píle a úsilí, kterou plavání věnují, ať už s nebo bez ploutví.

    Ve středu 22.prosince, tedy v poslední školní den před Vánoci, se v obou tělocvičnách našeho gymnázia uskutečnil již tradiční basketbalový turnaj. I pouhé dva dny před Vánocemi zaznamenal zřejmě rekordní týmovou účast (celkem smíšených 12 týmů) a nabídl kvalitní, suverénní i vyrovnané boje.

    Systém útkání probíhal ve dvou tělocvičnách (v každé jedna skupina), v každé vždy šest týmů sehrálo zápas ve formě každý s každým. Nakonec se musel těsně před startem jedem tým z důvodu onemocnění hráčů z turnaje odhlásit, a tak se utkáních skupiny B zúčastnilo pouze pět družstev.

    A jak zápasy probíhaly? Ve skupině A ostatní jasně převyšoval tým Estupendo baby, který díky zkušeným basketbalistům předváděl nejpovedenější akce celého turnaji (dokonce i zakončené smečí). Za nimi ještě statečně bojoval tým prváků And1 team, který všechna utkání (kromě prohry s Estupendem baby) vyhrál také s přehledem. Ostatní seskupení předvedla určitě výborné výkony, ale na postup to prostě nestačilo.

    Ve skupině B zase nejvýrazněji útočil a bránil zkušený tým Čiponi, jejich nejvyrovnanějším soupeřem pak byl Vítězný tým.

    1) Estupendo baby : Vítězný tým

    2) Čiponi : And1 Team

    Absolutní finále pak nabídlo rozhodně nejlepší basketbalovou podívanou s výbornými basketbalovými momenty, nasazením a bojovností až do poslední minuty a skvělými individuálními výkony. Navrch měl od začátku možná trochu překvapivě tým Čiponi vedený svým kapitánem Kubou Davidem. Zhruba v polovině zápasu se však karta začínala obracet a úspěšná souhra trojice z Estupenda Baby (Mattivi-Pindroch-Šindlář) si vybojovala rozhodující ale těsný náskok, který až do závěrečného hvizdu rozhodčího udrželi. Přesto mohli být Čiponi spokojeni- jasného favorita turnaje výrazně potrápili a nebýt těsně neproměněných střel, zápas by možná nakonec dotáhli do vítězného konce. Estupendo baby potvrdilo pověst školního basketbalového lídra, kdy v podobném složení zvítězilo i v roce 2009, a celý turnaj vyhrálo. Pomyslný trůn vítězů však obsadili naposled, protože se jednalo o tým čtvrťáků.

1.      Estupendo baby

2.      Čiponi

3.      And1 Team

4.      Vítězný tým

    Ve svých skupinách se na třetím nepostupovém místě umístil týmy Opičáci a Bažanti, na čtvrtém místě týmy 3.P a Bartkovic harém, na pátém místě týmy Blue rain a Trpaslíci, šestici ve skupině A uzavřeli Černí korzáři.

Všem týmům patří za předvedené výkony velké dík, díky nim turnaj opět mohl nabídnout kvalitní basketbalovou podívanou. Gratulace patří všem vítězům i poraženým.

    Na turnaji se premiérově vyhlašovala také kategorie Nejlepšího hráče a Nejlepší hráčky a výherci, kterým gratuloval v tělocvičně i p. ředitel Kubičík, jsou takovíto:

Nejlepší hráčka: Lenka Davidová (tým Čiponi)

Nejlepší hráč: Jakub David (taktéž tým Čiponi).

 

 

          

 

Gymnazisté z KVS Laguny ve finále Světového poháru CMAS 2010 v ploutvovém plavání

Celosvětová potápěčská federace pořádala v roce 2010 již pátý ročník Světového poháru CMAS v plavání s ploutvemi.

Ploutvaři z našeho malého městečka opět dokázali, že na „velikosti nezáleží“, když mezi velkou konkurencí na Světovém poháru, do kterého se započítávají povinné dvě kola a třetí finálové kolo, juniorský tým v celkovém hodnocení zvítězil.

Soutěže se zúčastnilo 1241 nejlepších světových závodníků, ze 157 klubů pod vlajkami 27 států. Naši ploutvaři  se však nenechali zastrašit věhlasnými jmény a skvělými tituly svých soupeřů a ve složení: Matěj Obšivač (2.A), Jan Bartek (2.P), Petr Španihel (1.P), Jakub Jarolím (1.B, Martin Mazáč (1.B) a Ondřej Dofek porazili nejlepší týmy jako je ruský Ural tým, ukrajinská Darnistsa, egyptská Aexandria a mnoho dalších ruských, německých, čínských, francouzských a columbijských ploutvařských družstev.

Matěj vyplaval v tvz. zlatém francouzském finále další tři medaile: 3 bronzy v disciplíně bifins. Díky vyrovnaném výkonu v celém World Cupu vyplaval skvělý a vůbec první úspěch českého závodníka, stříbrnou pozici na stupních vítězů celkového hodnocení Světového poháru CMAS 2010.

O pouhých pět bodů jej porazil jen letošní mistr světa a světový rekordman dlouhých tratí ukrajinský závodník Oleksandr Odynokov.

Ale úspěchy týmu stojí na všech členech. Tak například Petr Španihel, který se nezalekl „štrekařských“ závodů a v disciplíně 800 metrů PP (ploutvové plavání)těsně porazil čínského závodníka a získal třetí místo.

Do spolku se k němu přidali body i „sprinteři“ Jan Bartek a Martin Mazáčkteří byli šestí na 50 RP (rychlostní potápění) a 50 PP a o posledních 56 bodů se postaral Jakub Jarolím, který doplaval devátý na 100 metrech PP.

O zlatou tečku finále se pak postarali ještě ve štafetách, kde porazili jak egyptskou Alexandrii,tak i nejsilnější ruský tým, který nakonec nezvládl nápor a skončil třetí.

     O víkendu 6. – 7. listopadu 2010 proběhl na 50 metrovém bazénu ve Zlíně mezinárodní závod v ploutvovém plavání NEMO Trophy. Na 170 závodníků ze šesti zemí se představilo v letošním 15. ročníku. Poprvé v historii závodu startovalo více zahraničních klubů než českých. Zejména z Maďarska dorazili závodníci tří velmi silných klubů a ti nakonec ovládli celkové hodnocení NEMO Trophy.

Naši školu ale navštěvuje ještě několik dalších úspěšných plavců, kteří se zúčastnili závodu Nemo Trophy 2010. Jsou to : Vendula Figarová z 1.A, Veronika Rosová z 1.G a Jindřich Kvita z 1.G.

A ještě taková malá informace na závěr: O víkendu 13. -  14. 11. 2010 se v Mostě odehrálo Mistrovství ČR v ploutvovém plavání. O jeho průběhu a výsledcích Vás budeme informovat již brzy.

O tom, že tato země má co nabídnout, jsme se přesvědčili, když jsme se jako delegace v čele s panem Bajerem, panem Manem a dvěma vyslanci AŠSK (Asociace školních sportovních klubů) vydali na MS středních škol ve volejbale.

Dívčí družstvo složené z Hany Charvátové (kapitánky), Pavly Vaněčkové, Lenky Kohoutové, Petry Kostkové, Martiny Cyczové, Nikoly Furmánkové, také Venduly Jarošové, Karolíny Žebrákové a mne se rozhodlo, vysláno naším gymnáziem, reprezentovat nejen školu a město, ale vlastně celou Českou republiku na šampionátu ve městě Baotou, na sever od Pekingu.

Z naší země jsme cestovali společně s chlapeckým týmem z Liberce.

Čekala nás úmorná cesta vlakem, letadly i minibusem, ale výsledek opravdu stál za to. Krásný luxusní hotel, v němž jsme byli ubytováni s dalšími několika týmy ze všech konců světa, skvělé jídlo, včetně lahůdek jako sushi či ústřice a zejména přátelští „domorodci“. Jak mladí studenti, jenž se starali o jednotlivé týmy, tak nekonečně mnoho nadšených organizátorů a skvělý německý šéfkuchař.

„Milí lidé, kteří se snažili, nehledě na zemi původu udělat pro všechny, co jim na očích viděli jsou prostě nezapomenutelní. Také kvalitní povzbuzování pana Bajera při zápasech: „Jedem holky, jedem!“ Podle slov jedné z účastnic, Vendy Jarošové.

Na zápasy se chodilo dívat spousty diváků, jak děti ze škol, tak i dospělí. Kvalitní úroveň týmů, z nichž někteří byli ze sportovních škol a rozhodně byste jim netipli 16 (např. Brazilie, či dívčí vítěz Německo.) nás utvrdili  přesvědčení, že být 15. ze 22 týmů vůbec není špatné. V základní skupině jsme se utkali s družstvy z Chile, Slovinska a Dánska. O osmé místo jsme hráli s Francií, vítězství nám uteklo o pár bodů. Nakonec nás tedy čekala skupina o 13. až 15. místo.

Pořadatelé si z nás udělali menší atrakci, vždyť kolik Číňanů za svůj život vidělo Evropana? V televizi jistě, ale naživo? Přiznejme si, většina obyvatel se do Evropy nikdy nepodívá…

Krásné počasí nás provázelo celý pobyt,  v Pekingu bylo horko až k nesnesení. Nekonečné Zakázané město, obsahující vždy bránu, schody a plácek, přesto ohromující svou architekturou. I když na hlavní bráně visící obraz Mao Ce - tunga, bývalého čínského diktátora, shlíží lehce ironicky. Komplex několika chrámů (The Temple of Heaven) nejen nebes, ale i slunce atd. vyjadřuje náboženskou oddanost, stejně jako soška Budhy na palubní desce většiny aut. Všudypřítomní prodavači slunečníků otravovali stejně jako mouchy a komáři. V hlavním městě jsme navštívili také továrnu na hedvábí nebo pravou čínskou restauraci, kde každý vyfasoval misku rýže a dohromady několik talířů kuřecího, vepřového a i jiného masa se zeleninou. Nakonec většina zůstala u té rýže. Blemtavé maso, či ostré papričky, každému nechutnají. Čímž nijak nechci shazovat místní výběr jídelníčku….Ovšem ten kdo neuměl hůlkami jíst, měl smůlu, tato dovednost se hodila kdekoliv.

Se slovy pana Mana naprosto souhlasím: „Baotou nemá příliš historie, na kterou jsme zvyklí z našich měst. Lidé jsou zde ohromně vstřícní, rozhodně jsem se nesetkal s žádným špatným postojem. Pravdou  zůstává, že i když jsou zde velké rozdíly mezi lidmi, ti to nijak neřeší, jsou rádi za to co mají. Někteří možná vědí jak je to jinde, přesto jim jiný způsob života nechybí. Je pravděpodobné, že tam hraje roli náboženství, povaha apod. Komunismus? Ten jsem tam viditelně necítil.“

Myslím, že u všech účastníků tohoto zájezdu, se tento zážitek řadí na pomyslném žebříčku k těm nejlepším. Nezapomenutelný zahajovací ceremoniál, skvělá, precizní organizace, výborné jídlo, báječný hotel, úžasná atmosféra při setkání s lidmi z celého světa. To je jen hrstka z věcí, jež by vydali na cestopis a zasloužily se o krásný pobyt a neocenitelnou zkušenost. Nikdy přece nevíte, kdy se vám takové smlouvání, kdy cenu z 300, stáhnete na 50, bude hodit :).

Soutěž středoškolského volejbalového poháru v jehož okresním kole zazářili prvním místem naši chlapci i dívky mělo ve čtvrtek 10.12.2009 své pokračování v podobě kola krajského.

Chlapecké mužstvo, pod vedením pana Daniela Přády, si muselo ve čtvrtek pořádně přivstat, protože pořádajícím týmem byla Opava. Přestože hoši dorazili na zápas unavení a v nekompletní sestavě, dokázali ze sebe na hřišti vydat maximum. A dařilo se jim. Síly jim nestačily pouze na Ostravu, kterou sice v prvním setu bodově rozdrtili, ale pak se jim přestalo dařit, a tak se Ostravě podařilo turnaj vyhrát. Také druhé místo v krajském kole je obdivuhodným výsledkem.

Zhruba ve stejné době probíhaly volejbalové boje i v Novém Jičíně na hřištích haly ABC, kde se o vítězství rvalo sedm dívčích družstev, mezi nimi i volejbalistky z naší školy: Nikola Furmánková, Martina Czyžová, Katka Kohoutová, Katka Kopečná, Petra Kostková, Hanka Charvátová, Pavla Vaněčková, Lenka Kohoutová, Monika Vindišová, Markéta Uhrová, Eva Riesová, pod vedením Lubomíra Bajera. Princip turnaje byl jednoduchý. Družstva byla rozdělena do dvou skupin, v nichž se hrálo stylem “každý s každým“. Z obou skupin postoupily vždy dva týmy. První družstvo z každé skupiny pak hrálo proti dívkám, co se umístily ve druhé skupině na druhém místě. Nakonec spolu hráli vítězové těchto zápasů o první a druhé místo a poražení o místo třetí  čtvrté.

Základní skupinou prošla naše děvčata bez větších potíží. Krnovu, Opavě ani Ostravě se nepodařilo naše družstvo porazit, a tak postoupila jako první ze skupiny. Jako další soupeř čekal na naše volejbalistky pořádající tým dívek Mendelovy školy, rovněž z Nového Jičína. Ani ten však nezastavil reprezentantky našeho gymnázia na cestě k boji o první místo.

Ve velkém finále proti nám podle očekávání nastoupil obávaný Frýdek-Místek, jehož tým byl složen i z několika volejbalistek, reprezentujících Českou republiku. ,,Frýdek byl pro nás nejtěžším soupeřem. Jeho hráčky v nás budily opravdový respekt. My jsme se ale dokázaly semknout jako tým, což Frýdku chybělo, a díky tomu se nám podařilo vyhrát. Na své spoluhráčky jsem byla pyšná, protože do hry dali všechno, hlavně svoje srdíčko. Velkou zásluhu na výhře měl i pan Bajer, který byl pro nás po celou dobu oporou.“ Řekla o zápase kapitánka družstva Monika Vindišová.