V pondělí dne 12. 12. 2012 se naše třída 3. C, šla podívat na soudní proces do budovy Okresní soudu v Novém Jičíně na Tyršově ulici. Samozřejmě, že jsme se jako velmi početná skupina museli nahlásit dopředu a taky se domluvit, zda je tato návštěva vůbec možná. K našemu velkému překvapení nám však bylo oznámeno, že vlastně každý občan se může zúčastnit soudního jednání jako „divák“, ale myslím, jen v jednání těch méně závažných případů.

Nejprve jsme se zastavili hned u schodiště v budově soudu, protože každý musel projít zařízením, které upozorňovalo na to, zda u sebe máme nějaké kovové předměty. Strážníci policie byli v tomto bezpečnostním opatření opravdu velice důslední a při našem smíchu (když někdo zapípal-což byla většina třídy), ještě zvážněli. Nicméně nakonec jsme se všichni dostali až do soudní síně, kde nás přivítala milá soudkyně. Vysvětlila nám především, jak se máme při jednání chovat, co bude následovat a hlavně, ať si vypneme naše mobilní telefony.

V tomto případě se jednalo o trestný čin krádeže asi v přibližné částce 4000,- Kč. Obžalovaný se však k soudu ani nedostavil, zato přišel svědek a zodpověděl otázky, které mu pokládala soudkyně. Ukázalo se, že obžalovaný ukradl svému spolubydlícímu fotoaparát a nějaké peníze zjevně kvůli tomu, aby si koupil pervitin. Z výpovědí bylo patrné, že je na něm závislý, a proto dotyčnému ukradl tyto věci. To však nebyl jediný a první případ v jeho trestním rejstříku. Už kdysi měl opakovaně problémy s krádeží, a to i větších částek, někdy v řádu až desetitisíců. Mimoto si také vypůjčil auto svého spolubydlícího, a to bez jakéhokoli svolení majitele vozidla a ještě bez oprávnění, protože obžalovaný nevlastnil ani řidičský průkaz. A co víc? V době porušení trestního zákona v této věci byl v podmínce! Prostě problémy se zákonem a jeho osobou se s ním pojily už léta! Nakonec po přečtení výpovědi nepřítomného obžalovaného a svědka, který se dostavil, soud vydal rozsudek. Obžalovaný byl shledán vinným ve věci krádeže a v souvislosti s jeho nezákonnou dlouhodobou činností byl odsouzen k odnětí svobody na dobu asi jednoho a půl roku.

Poté zapisovatelka doplnila ještě několik údajů do počítače, vypnula nahrávání celého procesu a soudkyně nám doplnila fakta, která nám v této věci nemusela zcela dojít. Objasnila celý případ a navíc nám dala ještě prostor na naše další otázky.

Zajímavostí asi bylo to, že obžalovaný neměl ani právníka, který prý v těchto méně závažných věcech nemusí být zastoupen, pouze zde byla zastoupena paní ze státního zastupitelství ze strany obžalovaného. Další doplňující otázkou bylo, proč se krádež v přibližné částce 4000,- Kč řeší až u soudu, když odcizení cizí věci do 5000,- Kč je vlastně přestupkem… Ovšem paní soudkyně nám jednoznačně vysvětlila, že v tomto případě to byl již čin několikrát opakovaný a podobných trestných činů bylo obžalovaným spácháno více za poslední roky, tudíž se tyto provinění zapisují a postupně hromadí, až se to řeší u soudu. Ale jinak, přísněji, než například při prvním provinění jakéhokoli občana se zatímním čistým trestním rejstříkem.

Co dodat na závěr? Snad že se celá kauza řešila velmi podrobně a bylo zjevné, že soudkyně se opravdu chytala a ptala na každý detail případu, aby nepoškodila ani jednu ze stran. Atmosféra v sále byla docela napjatá, protože nikdo ani moc nevěděl, co se bude dít a co má čekat. Ovšem místy také dost humorná, neboť slovní zásoba svědka i obžalovaného byla spíš až moc jednoduchá, primitivní a někdy i soudkyně zrovna nechápala, co jí chce svědek sdělit. Nicméně po šedesáti minutách jsme soudní síň a následně i budovu Okresního soudu opustili a vrátili jsme se do školy plní emocí a zážitků, o kterých jsme si ještě vyprávěli v hodině ZSV.

Já osobně si však myslím, že to pro nás pro všechny byla velmi dobrá zkušenost a určitě si do budoucna rozmyslíme, jestli někdy dobrovolně porušíme zákon, už jen kvůli tomu, aby se na nás k soudu nepřišla podívat třeba třída gympláků. (chichi)  

Gabriela Matúšů